Bude lepší když mě budete považovat za řadovou krávu.

Březen 2011

Till the end we go, in the end we will show!

27. března 2011 v 19:30 | Rose Blackwish |  Já a hudba

Map of Tasmania - Amanda Palmer & the Young Punx

tenhle song neznamená nic :D teda..pro mě :D jen je to velicé (m)obscéní věcička :D Víte jako co vypadá mapa tasmánie? ne, netřeba googlu, AFP a její kámoši nám to předvedou. A názorně.

When is all said and done

26. března 2011 v 18:25 | Rose Blackwish |  V mojí hlavě
Ošklivé ječivé zvuky budíku roztrhay sen na cáry rudé, teplé mlhy. Začínám pomalu nenávidět svůj mobil. Ano, chci zasstavit opakovaný buzení. Až se zvednu...nechci. Je tady zima a tma. Perkele je mi zimaaaa!!!! Jako vždycky. Špatně vypočítaná dráha doletu zpět na polštář následovaná zaduněním. Kterej debil tam postavil tu zeď??? Že by známý zedník pan Zedník? Rychle vstávám provázená vrzáním tý vykopávky co mám místo postele a tichejma nadávkama v mý hlavě. Ťukám na dveře. Znáte tu tradici. Vastně..je to tradice jen u mě.
Banging my head on concrete wall, while knockin' on wood
Thinking it that's gonna do any good when I wake up with
Body like a roadmap of pain
Mind like a landfill of shame
Tie my rope one more time...
Takže ranní song je tentokrát z Blooddrunku. Prima.
Jsem unavená k smrti. Proto jen zavrávorám a opírám se o dveře. Pryč z pokoje. Do koupelny, oblíct...nesedej si na vanu nebo usneš.....





.....chrrrrr

mravenci, mravenci, mravenci mravenci!!!!

23. března 2011 v 17:30 | Rose Blackwish |  žvásty
všüde sou mravenci! když píšu všüde tak myslim všude! hemžej se! serou mě a vyskakujou z hrníčků! Čtu Malýho Vetřelce a začínám být lehce paranoidní. Skřeky na konci Dreamera kterejch jsem si předtim nevšilma, křupání linky v kuchyni...asi jsem paranoidní. Doprdele. Teď se to hodí.
Poslouchám k tý strašný knize Cains Offering. Pro jistotu.
A připravuju si mrazák. Taky pro jistotu.
Na ZT jsem spatřila 21 Guns ze super star. Už nikdy superstar! Bože! Nemam Armstronga moc ráda ale jak to zpíval ten kluk s drškou jako prvňáček bylo fakt utrpení. Dobře, tak to bylo falešný. Taky zpívam falešně. Ale totálně se vysral na tu písničku. Na její základ,nevim jak to říct, na to co dělá tu hromadu sraček jakýms takýms uměleckým dílem.
Zajímalo jestli se za tkovejch deset let kouknu zpátky a vzpomenu si na tuhle zdeprimovanou třináctiletou trosku. Jestli někdy najdu zaprášený pirátsky vypálený CéDo s nápisem "Retards Of Bodom" a budu křečovitě vzpomínat proč jsou to retardi a kde je ten bodom. Ne, doufam že aspoň na tohle nikdy nazapomenu. Na fascinovaný poslouchání Everytime pořád dokola, dokola a ještě jednou dokola.
Nebo jestli někde najdu fanart někoho z FMA a jestli budu vědět jak se jmenuje a jak skončil...
Zajímalo by mě jestli si lidi uvědomujou kolik nám muzika dává. Lidi jí obětovávaj celej život. Zahazujou všechny ostatní možnosti jen pro muziku. Třeba takovej Marco Hietala moh bejt v klidu řezníkem (jen plácam xD). Muzika je skoro na každým kroku. V obchoďáku, v autobuse, na ulici. Od malička si zpíváme nudný popěvky, později si pískáme, nebo mumláme (v případě někoho kdo poslouchá rap XD), a pak zpíváme děckám a celá ta kravina jede znova.
V žilách nám proudí rytmus bubnů, proto v nervozitě bubnujeme prsty do stolu. Opakující se rytmus uklidňuje. Nikdy jsem to extra nezkoumala ale teď mi to klape na klávesnici úplně samo. Srdce slyšíme skoro na každém kroku, někdy mi připadá jako vobrovskej dupák. Vždycky jsem chtěla bejt tvrdá holka. Držet se a nezvracet pokaždý když uvidim krev. Nezhnusit se když uvidim urvaný křídlo a holou kost.
Pamatuju si první engriš text co jsem se naučila. Nemo. Doteď si z toho pamatuju jen útržky a jen to co jsem dokázala jako šestiletá vyslovit. Nightwish za to můžou.
Proč to vlastně píšu? Kurnik, hrabe mi.

little bit of fear, little bit of hate...

19. března 2011 v 21:08 | Rose Blackwish |  žvásty

už pár tejdnů mam strach. Nevim z čeho..teda vim no XD
už asi jo.
Yea. Zase je mi na hovno. A chci aby to všichni věděli. Lehce egoistický.
Každej si to žažil. S někym ste nejdřív nejlepší kámoši a pak se začínáte vzdalovat jeden druhýmu. Když se mi to stalo poprvý, moc mě to ani nepálilo. Z tý holky se stala děsivá pipina, co na lidech hodnotila hlavně její vzhled a když se jen trošku odlišili od stereotypu, ukazovala na ně a tlemila se jak debil. Ale teď je to něco jinýho. Moje punkový dvojče. Nebo spíš otec. Vim že to nemyslí hnusně, má teď prakticky všechno co já kdy chtěla. Gang. Já jsem šprt z gymplu, mam smůlu. Docela to chápu. Ale stejně to bolí.
Chtěla bych aby byl všude sníh. Aby byla hnusná zima kterou všichni nenáviděj a můžou se z ní vysrat z podoby. Stala se ze mě svině. No a? Ať si mě lidi klidně nemaj rádi. Aspoň budu mít jistý co se stane další den. Zjistila jsem že je lepší nemluvit na lidi na ulici/v buse. Jen možná taký to "zdar" aby se necítili blbě ale jinak...Asi nestojim za to.
áno. ted si to přečte někdo kdo mě zná a začne buzerovat. už se fakt těšim.

Looks like barbie, smokes like Marley

18. března 2011 v 19:35 | Rose Blackwish |  žvásty
Další dabilní pátek, další debilní úkol, další debilní večer u compu, další debilní kniha co skončí moc rychle.....
Jedu takhle domu, bez obočí coby Amanda F*cking Palmer co se zapomněla namalovat, s hlavou ze čtvrtiny vyholenou..normálka. A četla jsem si k tomu dětskou knihu xD Řadu nešťastných příhod od Snicketa. Neskutečně krutý čtení v kresleným obalu a s velkejma písmenkama. Lidi zírali. Seděla jsem vcelku v předu, přeplněnej autobus...a kupodivu se nikdo nezeptal jestli si může sednout vedle. Miluju svoji imidž :D Děsit hopery a chechtat se kecům typu "bacha! Skinhead!" by mi fakt šlo. Když o tom tak přemejšlim, vždycky jsem chtěla bejt takováhle zrůda >:D. Jsem asi největší atrakce tý nudný cvokárny nazývaný optimisticky škola. Vždycky jsem chtěla bejt creepy-chan >:)
Ale na druhou stranu toho mam plný zuby. Co se dá dělat, myslim že bych i tak nenáviděla půlku světa. je lepěí bejt nasranej než posranej...nepochybně. Mam plný zuby těch tlemů vokolo. Stejně se vždycky otočim že, aby se i ty v zadu zasmáli. jo to sem já, nádherně obětahá děvčica která by všem nejrazdši rozbila klapačku. Yea nesmim zapomenout na svůj nádhernej pocit. Připadam si osamělá jako sebekritická myšlenka v Kocourově mozku. Když píšu Kocoura s velkym k, myslim tim Kocoura. Ne, červenej trpaslík fakt neni o tom jak Gimli spadl do plechovky s barvou a Glóin ho tahal ven. A asi to bude pravda. Koho by lehce nevyvedlo z míry že po tom co se ostříhá (debilně ostříhá ehm---) si od něj odsedne spolusedící a promluví s nim jen při příležitostech typu "smažeš tabuli? máme službu"? No tak mě to v celku dostalo. Všeobecně na hovno. Zajímalo by mě jestli ještě existuju nebo jestli sem už povýšila na křoví v pozadí vo který se lidi zajímaj jen když se jim chce chcát. Už aby bylo léto. Odjedu na tábor a vyseru se na všechny ty lidi na kterejch mi záleží. Divnej přístup, ale vyhovuje mi. Jó, tábor. Je to taká moja Inis Mona. Už se těšim až se budu plácat v řece a pískat si In this river ať už znamená cokoliv.

Zajímalo by mě jak by znělo něco co nazpíval Marco Hietala s Kimberly Goss. Ty bych snad od sebe poznala (radši pomlčet o Shadow Islandu *nánanáááááá*)

And she is buying a stairway to heaven...

15. března 2011 v 19:16 | Rose Blackwish |  Já a hudba
jen nechávám plynout všechno kolem...nezajímám se o slova, beru všechno jako celek..a ono to funguje. Nehledám v tom výzvy bohům, satanovi a ani výzvu pro cokoliv.
Nedá se v tom najít spousta věcí, nebo já se o to ani nepokoušela. Protože ta písnička je hmatatelná.
Vim že až si tohle budu číst třeba zejtra, tak mi to bude připadat jako kravina, ale teĎ je pro mě Stairway to Heaven vesmír.

nekecej a brusli

13. března 2011 v 10:18 | Rose Blackwish |  žvásty
Back in black.
Doma se nic nezměnilo. Jen zjišťuju že mám ádhernou povět děvky. A to takovou že by se za to ani Courtney Love nestyděla. Bože. Ale já nic nezákonýho neprovedla! Kurva už!
Zase jsem se ostříhala. Kdo viděl 500 dní se Summer ví, že vlasy můžete milovat, ale nejnádhernější na nich je jak je můžete zmasakrovat a nic necítit. Vypadám jako kapelník MMka. Bez obočí. Vyholeno nad ušima. Totální kruťárna. Největší krutopřísnost co kutím je poslední dobou mixování Tarotu, Marylina Mansona, Black Label Society, Boba Marleyho a ichaela Jacksona. Chci si znova přečíst Dlouhou trnitou cestu z pekla. Ještě lepší by bylo kdyby byla moje :D to co si z tý knihy pamatuju mě totálně fascinuje svojí nechutností a nevyslovitelností. Chci tu knihu. Kurnik XD
všichni mi nadávaj že prej nemám bejt tak sprostá, že je to u holky hnusný. a jako kluci můžou? OMFG.
Jak tak posloucham Billie Jean, xichtim se jako měsíček na hnoji. Nechápu, nevěřím, s tupým davem soupeřím...Měl nádhernej hlas. Nevěřím že někdo takovej existoval. Dával do muziky sám sebe. Vim že to dělaj všichi ale u něj je to hmatatelný. Člověk (upír, nemrtvej, nazgul, skřet...) ho pozoruje tancovat v klipu a vyráží mu to dech.
Asi sem zavirovaná. Nejsem ani punker ani metloš a do rockera mam daleko. Klanim se Jacksonovi a můj velkej sen je stát na koncertě CoB v první řadě (vyfakuju ty magory zpátky >:D). Divný ne?
Bude to tim že nemam ráda škatulkování. Jsem osoba s nejšílenějším výběrem muziky. Míchat Marylina Mansona s Beatles? Jo, taky je mi z toho na blití ale je to přecejen ta nejlepší kombinace :D
téma tejdne sou vegoši? divnej tejden. Přijedou sem dva buzíci, bude tu hrát Marley a ještě vegouše do toho XD
Zejtra budu zas muset na rovnátka. Přidaj mi další mučící nástroj. Jsem ráda že nejsem Willy Wonka :D chudák kluk :D

Be obscene! :D

H jako Heaven and Hell

4. března 2011 v 16:45 | Rose Blackwish |  žvásty
Jedu na hory volové.
Chjo.
já tam umřu. budem se hádat. do krve. ale aspoň bude pařba. a zima. a rozmlátim si hubu.
Připravuju hudbu na party. Beatles, Bon Jovi, Divokej Bill, Marilyn Manson, Green Day...znáš to. Ale v prostřed tam pustim Vodku xD bude sranda aspoň :D Je mi na houby. A bez vodky a vocta kdyby se někdo ptal.
Ale co, aspoň mám pořádnou zásobu hudby a RRF v kapse (miluju japonce :D) to bude zas nálada...

Nedaleko mýho bydliště jsem objevila plakát na Judas Priest. Moc je neznám ale i tak jsem se docela zarazila. Hm. Fajn. Stejně se tam nedostanu i kdyby to bylo u nás v prdelákově.
Nechci na hory. Za tejden se sice vrátim ale to už bude po koncertu Apple Juice XD