Bude lepší když mě budete považovat za řadovou krávu.

All I need is a just a little patience..

9. února 2011 v 20:42 | Rose Blackwish |  V mojí hlavě
Podávám starému, nevrlému a protivnému řidiči autobusu padesátikorunu. Se zavrčením mi vrací zpátky. Netušim jak se mu zavděčit. Nerad dostává samý drobáky, ale když mu člověk dá vyšší číslo než pět, vrčí nebo hnusně čumí. Je zvláštní že těm nejnepříjemnějším lidem říkám zdrobnělinami. Z nabručenýho řidiče s jistou rukou se stal během roku Nevík. Asi nějaká úchylka?
Sedám si na sedadlo nejvíc vzadu. Tam má člověk jistotu že si vedle něj nesedne někdo z Růžový brigády, nějaká babička nebo sdílná spolužačka. Ani nevím co je horší. Rychle se proklikávám empétrojkou. Ani nevím co hledám....do oka mi padl Holy Diver. Dlouho jsem potápěče neslyšela, proč ne. Mezitím autobus stihl zastavit. Růžová brigáda nastupuje. Banda holčiček v růžovém co se pokaždý nahrne do prostoru na kočárky a totálně ucpe celej autobus. Krása. Aspoň ty babičky zůstanou vepředu. Venku je krásně. Neprší, nesněží, není mlha a skoro ani vítr. Nad obzorem pluje ten samej růžovej oblak jako včera, na pozadí ten samej tmavě modrej...krása. Jako tmavý jizvy na kůži někoho kdo vylezl ze sauny se rýsujou stopy po letadlech proti obloze.
Empétrojka načíná moji pověstnou zásobu GNR obsahující čtyři písničky. Nemám námitky. Dneska nemám dost síly na to se chechtat zvukům které vyluzuje jakýsi Axl. Jen se usměju nad faktem, že můj brácha podle děda vlastně taky rodil. Přemýšlim nad tím co mě čeká. Bižule, nesnesitelný Rostislav, určitě nějaký nepokoje (buď v mý hlavě nebo v mým okolí)....Opírám hlavu o sklo. \kdyby bylo ticho, možná by mi ruply nervy. Takhle nemám ani na to abych zavřela oči a ignorovala skřeky. Do hlavy mi vstupovala mlha. Kdyby se mě někdo zeptal kdo je Alexi Laiho, řekla bych že je to švéd co se proslavil svou sbírkou nehtů. Takový stavy mám nejradši. Další zastavení busu mě probudilo z mý nostalgie. Kurnik, co to dělám? Snažím se vyvětrat hlavu a donutit prsty překlikat se k Blooddrunku. A vono nic.
Je dobrý si občas zasnít. Snila jsem o tom, že já jsem já, že chodím na gympl s bandou dementů který bych za nic nevyměnila a patřim do tolika povahovejch a názorovejch skupin že jsem to přestala počítat. V tu chvíli mi bylo všechno jasný. Jsem punker, ale přitom nejsem punker. Fandím Antifě a jsem proti násilí. Jsem to co jsem vždycky chtěla být. Rozdrbanej fanoušek CoB, Nirvany, Courtney Love, Plexis a Emilie Autumn. Šáhlej otaku, pro kterýho je pár dílů anime hybnou sílou vesmíru.
A ona je to pravda.
ne...realita je lepší. Znám přece Dudesony :D

Doufám že se mi podobná věc už nestane. To by bylo moc štěstí najednou...

Je to zvláštní, když člověku stačí ke štěstí čtyři podělaný songy.
Paradaise City, Sweet Child O' Mine, Don't Cry a Welcome To the Jungle za to stojí ne? :D

Ne nestojej. Seru na to xD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kačírek Kačírek | Web | 10. února 2011 v 7:00 | Reagovat

Nevík :D :D :D

2 pleaguerat pleaguerat | 10. února 2011 v 17:07 | Reagovat

No jo no :D dyť ho znáš :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama